Jdi cestou, ta vede tvé kroky, jdi po ní, i když vede je roky.
Jdi cestou tou prašnou, co nutí tě nedýchat.
Jdi cestou s brašnou, co vábí tě dveře odemykat.
Jdi cestou, ona se vine, pro každého z nás má poslání jiné.
Jdi cestou je plná květů, jdi a vyzpívej na ní krásnou větu.
Jdi cestou, ona ukáže ti tajná místa a jen sama sebou buď si jista.
Jdi a rozhlížej se kolem sebe, jdi a uvidíš jen modré nebe.
A že modré není, že mraky jsou tak nízko až budí dojem šedi?
Pak naslouchej svému srdci a moudrým jeho slovům, životy v tobě vědí.
Jdi dál cestou, kde mraky splynou s ranní rosou.
Jdi dál cestou a brouzdej po ní nohou bosou.
Jdi a obnaž celou svoji bytost, nebudeš už nikdy vzbuzovat lítost.
Jdi a dojdeš k poznání, že modré nebe je i za mraky,
že slunce patří všem, a jeho energie zasloužíš si taky.
mb
foto: Jiří Veselý https://www.teseractphotos.com/