Pavla Kaminski je žena, která si prošla hranicí emigrace. V té době ještě malá dívenka, která se se svojí maminkou a sestřičkou vydala za hranice, z Čech do Německa. Velmi nebezpečnou cestu a pohled této holčičky Vám teď přináším v podobě jejího příběhu.
Konecne
prazdniny!!! A JAAA- ano jaaa jedu dneska na ZAAAPAD!!! Alena, ta uz byla
vickrat ve Svycarsku, navstevovala tam jejiho tatu. Kazdy rok, kdyz zacala
skola, jsme ji, my holky ze tridy, jeji veci zavidely a pak to bylo jako: hey Alco,
jsme prece nejlepsiii kamaraaadky;-). Kluci byli z ni mimochodem taky na vetvi.
Ale ted JAAA-JAAA jedu na zaaapad!
Maminko,
kam vlastne vsude jedeme?
Nejdrive do Berlina, potom do "Danmark"-to je Dansko. Hlavni mesto: Kopenhagen!
To neumim vyslovit...takze po cesku: Kodan! Nahodou
existuje v Cechach mesto nazvem- Kadan, coz pred odjezdem vedlo k nekolika
nedorozumeni.....
Maminko, myslis, ze bych si mohla v Kodani koupit novou
Barbie a Monchichi? A takovej svetr, jako ma Alena? Preci jenom uz mam dve dansky koruny! Co se asi
da koupit za dve dansky koruny?
Snim a divam se do me nahle budoucnosti a vymalovavam si,
jak to po prazdninach asi bude, kdyz prijdu do tridy: navonena zapadem a s
novym svetrem! Moje mama moje sneni prerusi....
Zlaticko, pojd ke mne! Ja ti ted neco povim, co v
zadnym pripade nesmis nikomu vypravet...ani dedeckovi...ani tatovi..NIKOMU! Rozumis?
Takze...ty chces prece zustat se mnou?
Samozrejme, maminko!
My se nikdy nevratime!
MY SE NIKDY NEVRATIME!!!
Maminko,
maminko, ja chci byt s tebou!!!!
Praha
Hlavni Nadrazi: Nocni vlak: Praha-Berlin vychod. Trha me to mezi
tu a tam...mezi dobrodruzstvim a zoufalstvim...nastupuji do vlaku....
AHOJ DEDO, AHOJ TATO, MEJTE SE: NA neNashledanou.....
Abych si cas ve vlaku trochu ukratila, otevru si muj kufrik.
Moje nejmilovanejsi Barbie, "Sen o Troji" od Heinricha Schliemanna-hodne tezke
zavazadlo. Fotky. Tady je moje ruka jeste v sadre, teprv vcera byla z neho
osvobozena...aktualni fotka tridy, cerveny satek......
Pro boha, CO si to s sebou vzala??!!!???
No to je preci muj
pionyrsky satek. Stala jsem se prece teprve nedavno pionyrkou a jsem jakoby
"VZDY PRIPRAVENA"!
Jezismarja, co to s tebou jenom udelali?
Ale maminko, ty si tady nebyla, ale uz v Dansku a tak
tata rikal, ze by pro me asi bylo lepsi, kdybych sla k pionyrum. Mimochodem
se o tom zminila i ma tridni ucitelka, ktera mi rekla, ze mam prece tak dobry
znamky a urcite bych chtela dale studovat. Proto by pro me bylo pry dulezite,
jit k pionyrum...hlavne proto...no protoze TY jsi byla...no...PRYC proste.... Ale u tech
pionyru to nebylo tak zly, naopak, obcas i strasne srandovni. Na 1. Maje jsme
marsirovali v nasech uniformach na letny-pred tim jsme se ucily s holkama jit
stejnym krokem...padaly jsme smichy...hahaha...A pak jsem videla dokonce pana
prezidenta, ten mi zamaval a ja jsem mu zasalutovala...podivej takhle!!!
Okamzite s tim prestan! Nejvissi cas, ze jsme od tamtud
pryc! Podivej, za chvili prijdou hranice.
Jeee, jina zeme, jestlipak tam jsou treba stromy jiny nez
u nas? Vlak stavi.
Klid. Davej pozor! Tva sestra spi, to je dobre. Ty ted
musis byt uplne klidna a ticha, tvuj pas mam, dobre, dobre. Uz jdou.
Maminko, ty se tak potis.
Ano! Psssst!
Boze,
kolik jich jeste prijdou? Vsichni jsou v uniformach a maji u sebe zbrane. A
pritom ani jeste nejsem za hranicemi. A ja jsem tak napjata...kvuli tem
stromum. Pote co jsem se mile usmivala abych se me pasportove fotce lepe
podobala, jedeme dal. Nastesti to tedy fungovalo! Usnula jsem. A delalo to da
dam, da dam, da dam...
Druhe rano jsme dorazily do vychodniho Berlina. Nase
zavazadla jsme ulozily na nadrazi v uschovne a hledaly nejakou kavarnu, kde
bychom mohly snidat. Trochu zklamana jsem zjistila, ze to tady vypada jako
vcera v Praze - prselo a vsechno bylo sedy, i ty obliceje a obeleceni tech lidi
kolem me, ktery se zdali byt jakoby nastvany.
Maminko, podivej, oni tady maji taky takovy plakaty-to
je prece Lenin a Marx. Co
tam je na nich napsano?
Se
Sovjetskym Svazem na vecne casy. NDR-domov muj!
Domov muj! Kde domov muj.... prvni veta ceske hymny.
Strycek Petr vzdycky rikaval: Domov je tam, kde jsi se
narodil a Amerika.
A proc Amerika?
Amerika je symbol svobody, tam je vsechno mozny, kazdy
muze vsechno rict...
Ale maminko, u nas jsou zato vsichni lide stejni a nikdo
neni vykoristovan, jako v kapitalismu.
Jiste, vsichni jsou stejni, jenom nejaci jsou
stejnejsi...!!! Pamatujes jeste, jak nam strejda Petr poslal pohled z Ameriky?
O ano! Ten byl moc pekny, ty samy mrakodrapy, uplne jine
barvy nez znam a ta vuuune! Ten pohled vonel proste nejak jinak...tak podobne jako
Alena.
Ja si to taky jeste moc dobre pamatuju. Strejda Petr tam
psal: "Nejezdete v zadnym pripade do Australie, tam jsou jedovati hadi. Radsi
sem." Vtipalek Petr! Nasledkem potom byly zase cerny auta pred domem! Hele
podivej tady!
Mezitim jsme vysplhaly na televizni vez a z vrchu se
divaly do zapadniho Berlina.
A dneska vecer jsme tamhle!
Nekdo okolo z nas se zacal smat. Ale pak: Kufry
vyzvednout a pochod smerem metro. Hranicni kontrola.
Maminko, proc tam stoji na ty zdi ty vojaci a mirej na
nas? Oni snad nebudou strilet?
Mam strach a potim se. Maminka mi
neodpovida. Prechazime hranicni kontrolou. Tentokrat se nemuzu usmivat...nastesti
to i presto funguje. Slava bohu! Buh?
Existuje vubec buh? Ve skole jsme jenom jednou mluvili o
bohu. To bylo kdyz nam ucitelka rekla, ze se tem detem, kteri veri v boha
nemame vysmivat-to bylo vse. Ted
jenom doufam, ze existuje, hlavne TED! Jedeme pod
zemi, prijde mit to hodne dlouho. Vystupovat! Nejdriv ma mala segra, v naruci asi
jednometrovou panenku, moje mama s dvouma kufry a batohem a ja s jedinym lehkym
batuzkem-kvuli ty zlomeny ruce-a s jednym cervenym satkem v kapse... Na Ku-Dammu
vystupujem, uz se stmiva, dest prestal, vsude svetla, barevny svetla, barevny
lidi. AHOJ ZAPADE!
Maminko,
ja mam hlad!
Uz si nekdy ochutnala opravdoveho hamburgra???
Pri ochutnavani te zapadni delikatesy najednou ma mala
segra hlasite oznami:
"TAK A ZEJTRA JEDEME DO KADANE!"
Vyprskly jsme smichy....a smaly jsme se jeste hodne
dlouho...diky Lindo!
Pavla Kaminski