Vernisáž v klubu Zacheus, tak takhle to začíná. Člověk jde nevědomky si na výstavu, hodí se do gala a popíjí vínečko. Předtím s mužem na večeři a k tomu malý pivíčko. Pak se to přemisťuje do vyhlášený hospody, kde v pivíčkách pokračuji, vyslechnu příhody. Hlava se už slušně motá, myslím že mi padá jedna bota. Bez ní dojdu si do divadelního klubu, kde já na muziku tančit si budu. Ovšem večírek ani zde nekončí, do další hospody mý tělo tančí. Na stole předvádím podivné kreace, ...na baru probíhají rumové seance... ráno už dávno je, venku je světlo, myslím že tohleto všechno mě smetlo......
KOCOVINA
Hlava mi třeští, břicho mi skáče a moje tělo teď tiše tu pláče.
Sedím ve vaně a myju si klín, že je mi špatně, to moc dobře vím.
Studená mění se v horkou vodu, večírek střídá studenu sodu.
Asi budu brzo zvracet, k posteli se šourám, jdu na ni se skácet.
Ruce se klepou a v nohou je třas, chlastat půjdu určitě zas.
Je mi zle a nechce se smát, já slibuju budu se celý den kát.
Nohy stočím si do klubíčka, tenhle den jsem opravdu maličká.
mb