Ahoj mý návštěvníci.
Taky máte pocit, že jste spadli odněkud z výšky? Nebo se vyhrabali někde z hlubin země?
Já neustále. Ale čím to je? Možná jsme vyhrabaný! Nebo jsme při pádu upadli na hlavu! A jako žena si připadám mimo docela často. A co vy muži? Taky tak? Všichni procházíme měsíčním cyklem, který se opakuje. Rodíme se s měsícem, rosteme a pak zas jako by nás kus ubývalo. A děláme chyby, pořád. Chyby, které máme možnost napravit. Opakuje se to. Vše se opakuje. Každý měsíc máme možnost napravit to, co jsme v tom minulém zpackali. Ale nevíme to. Nevšímáme si toho. Prostě jedeme dál. Ale chyba se vrátí. Znovu nastane situace, ve které jsme takříkajíc neobstáli.
Není to žádný moudro, který by plynulo. Jsme to jen my sami a svět kolem.
My, ženy a muži. Venušky a Marťani
Tak jiní a přesto se milujeme
Já miluju a chybuju
A díky
Můžu říct - Já Jsem a jsem přítomna - žijte.
Všichni jsme hnojivem pro život