ONA:
Seděla u velkého dřevěného stolu v rohu místnosti. Na oknech visely stále ty samé zažloutlé závěsy, jako už mnoho let. Téměř všechny židle byly obsazeny a mezi nimi se prolétel kouř, který nikam nemizel, naopak. Jeho šedavá barva sílila, ze stále zapalovaných cigaret.
I ona přispívala táhlým dlouhým výdechem, obsahující zbytek kanabinoidu. Ve chvíli, kdy se jí kouř pomali plazil po rtech, si všimla h
loučku, sedícího po její levici, v druhém rohu místnosti.
Zaujal ji na první pohled. Jeho světlé vlasy se skrývaly pod čepicí. Mlčky si prohlížela jeho tvář a nemohla od něj odtrhnout svůj pohled. Přitahoval ji jako magnet svůj protipól.
Společnost u stolu jí dělali přátelé, ale najednou je nevnímala. Byla zcela pohlcena energií toho mladého muže, která ji vábila a sváděla natolik, že zapomněla na svého přítele. Zcela okouzlena, zmizel náhle poletující kouř, zažloutlé závěsy, i všichni ti, kteří byli nevidomými svědky tohoto zvláštního okamžiku.
Kdyby po svém boku neměla svého milujícího partnera, určitě by přísahala, že se zamilovala...
ON:
Pod rouškou jakési omamnosti, jsem z ní cítil přitažlivou nemravnost. Skrývala se za duhovým závojem obklopující její auru. Přesně jsem nevěděl, co to všechno znamená, ale její pohled mi učaroval. V tu chvíli mi bylo jasné, že bude mou.
Než jsem se stačil otočit, byla pryč. V hlavě mi visel obraz jejích boků. Někdo do mě strčil. Pohlédl jsem tím směrem a jaké bylo překvapení, že to byla právě ona. Zvala mě na skleničku a já z ní nemohl spustit oči. Rty vyslovovala němá slova, která říkala jedno, ale pohled mluvil za vše.Věděl jsem, že chce to samé...