Zase psát?
Zase trpět?
Nova láska, nové štěstí?
Opět jeho a její hlavu ztrácet
a to srdce stejně nedostat?
Kolisající náladu racionalizovat,
nedostatek spánku ignorovat
a celý den jenom snít?
Je to a jsou tohle ty otázky na které hledáte odpovědi, paní Kaminská?
Lze tu uslyšet dokonce i trochu cynismu?
Ach vy milované můzy....vy víly osudné,
co mám vám jen říci,
to hledání lásky, TÉ lásky...,
toho šťatnýho bytí,
tak jednoduchého a nevinného,
tak jasného a ohřáteho,
tak důvemrného , tak blízkého.
Atribůty té lásky kterou hledám,
jsou tak lehké jako křídla anděla,
ke kterému hlavu zvedám....
Pavla Kaminski