Srdce do tvaru kříže,
tvoje a moje,
v nekonečnu našich snů
Světel na stropě,
rozpoutané peklo,
dělá nám dobře,
hlídej si střed.
Plaveme ve stejných proudech,
potkáváme jiné ryby,
sdílíme duše
a občas narazíme na studený proud,
nebojíme se vodopádů,
vrháme se bezhlavě,
narážíme,
jen někdo se vzdá,
jen někdo přežije tu bolest,
přesto jsme v nekonečném proudu vodopádů a proudů,
dokud jsme tělo a duše,
jedna nebo dvě.
K.K.