Plánovat si budoucnost, je bezesporu důležité. Rozvíjí to naši fantazii. Né vždy však naše plány vyjdou. Myslím si, že se uskuteční tehdy, kdy se máme na své cestě s něčím či někým potkat. Něco neurčitého nás táhne k jakýmsi cílům a pokud si zvolíme něco, co není v souladu s naším životem, tak to prostě neklapne.
Zrovna nedávno jsme se s kámoškama rozhodly, že si uděláme dámskou jízdu, a to na turnaj rockových kapel poblíž Prahy. Jenže jak se ukázalo, ani jedna nakonec nemohla, i přesto, že by chtěly. A člověk, se kterým jsem chtěla jet původně a co nemohl, nakonec přeci jen mohl. Celé se to otočilo jiným směrem a dostalo se tak nových rozměrů.
Nečekaná situace nám umožnila nové možnosti. Vyrazili jsme tedy o den dříve a vraceli se o den déle. Nebylo kam spěchat, proto jsme se rozhodli pro pomalejší cesty. Moje navigační schopnosti se brzy ukázaly jako mírná neschopnost. Polorozbořenými stezkami jsme se vydávali vstříc neznámu místních zákoutí, kochali jsme se krajinou přes objížďky a plahočili se za kombajny. Ale nebylo to na škodu, to vůbec né, tato neschopnost nás směřovala točitými cestami, míjeli jsme obory se zvířaty a dostávaly se do míst, která by nám jinak zůstala utajena.
Středočeský kraj mi učaroval. Tamní pěstitelé vystavovali své ovoce a zeleninu do krásných tvarů a já si připadala jako v jiné zemi. Jednou cestou jsme se dostali na krásnou vyhlídku a měli tak možnost pozorovat zátoky, lodě, chatičky a kempy slapských vod. Ani jsme netušili, že to, co teď sledujeme z výšky, brzy poznáme i z pohledu kormidelníků.
Vypůjčili jsme si člun, ale nebylo to ono, byl moc hlučný a působil spíše jako rušivý element. Neposkytoval takovou tu pohodu a klid jako pramička. Proto jsme se rozhodli právě pro tento pomalejší lodní prostředek a celý den si proplouvali zdejší vody, kotvili na různých místech a užívali si zmíněného klidu.
Dalšího dne jsme dorazili tam, kam se mířilo. Vítal nás Dobřichovický most přes splav, řeku a ostůvek uprostřed ní. Sportovní utkání se konalo na místním hřišti. Nicnedělání a pozorování muzikantských kreací při snaze získat jeden z pohárů bylo příjemným spestřením. Popíjelo se pivo a o pár metrů dál hrála živá muzika. Sportovní den zakončila kapela Lety Mimo a Xavier Baumaxa. Vítězem se stal tým Tří sester. I když bych řekla, že tam skoro nikdo z tří séger nebyl, a spíše mi tito hráči připadali jako poloprofíci, přesto to bylo po celodením honěním se za míčem zasloužené vítězství.
Tento neplánovaný výlet stal se krásným poznáním.
A i přesto, že plánování je důležité, někdy je potřeba zůstat v prapodivném klidu a vyčkávat na tu správnou chvíli. Neusínejme však na vavřínech, sami přeci dobře víme, že do klína nám nebe nespadne a že je potřeba jít ke svému cíli. Ale jak poznáme, že ta chvíle již přišla nebo že je na čase rozeběhnout se vpřed? Nepoznáme, proto je život tak zajímavým a nepředvídatelným.