Umělec amatér
Znám těch pár akordů a neznám pražce,
soustředím se na texty a někdy dojdu k frašce?
V libovolným pořadí, házím tam svý tóny
a v duchu říkám si, no snad to budou ony.
Jsem umělec amatér a nebojím se světa
spíš co ze mě vyleze, no to zas bude věta.
Na papíře myšlenky, skládám sem tam hravě.
Jen se někdy lidi diví, cože to mám v hlavě?
Že struny neumáčknu, pořád mi to skřípe
a že to není prdel, to sami dobře víte.
Ke křehké dívce, prý nehodí se sprostá slova
a já hubu otevírám a zpívám si hoj ahoj
Že není sprostej, ten co sprostý slova říká,
tak tuhle větu, pěje léta moje teta.
Mluví jak dlaždič a pije víno rudý,
že jsme genetický blázni, některý dost prudí.
PROJEKT MARKÉTA
