Ach duj větře můj milý, dones mě do Tater na vrchol sivý.
Dones mi nebesa a mraky bílý. Cítím, jak ve mně tvá mohutnost sílí.
Duj větře duj a dones mi vůně, řekni mi ve výškách, kde láska teď
stůně.
Šeptej mi do dlaní, jak báseň se píše, šeptej a miluj má nebesa tiše.
Můj klín teď tobě bude ti zahradou, prokypři půdu v ní, nečinnou
nedbalou.
Zasaď v ní semínko, co ve mně poroste, mý malí pomocníčci vody doň nanoste.
Ach duj větře můj milý, miluj mě celou, roztrhej šaty, vezmi mě sebou.
Vezmi mě na svá obrovská křídla, chci být tvým andělem, budu tvá víla.
Odnes mě do krajin nad vrcholky nekonečna, kde slova MILUJI TĚ, jsou
věčností obdařena.
mb