Od 17 jsem hrál na klavír a zpíval v pražských rockových kapelách (The taigers, The scaters), od 20ti jsem hrál folk... kytara zpěv (Řešeto s Jitkou Joachymsthalovou), u folku jsem zůstal dlouho. S formací Pozdní odpoledne (později Olegovo pozdní odpoledne - OPO) jsem dělal folk rock - moje věci. Zpěvačky Maruška Brůnová, Dáša Součková, vyhráli jsme české kolo Porty někdy 1990. S OPO hrál ve svých muzikantských počátcích i syn Honza, který pak šel do WOHNOUTŮ k bráchovi Matějovi.V devadesátých letech jsem měl hudební pořady v radiu Golem, mj. velmi oblíbenou Laboratoř pro písničku, kde jsem obratem skládal a odzpíval texty posluchačů, které volali do studia. S OPO spolupracovala řada dobrých muzikantů, kromě synů Matěje a Honzy zejména kytarista Pepa Cepák, jazzman Fedja Nanič (dnes provozuje podnik Jazz time v centru Prahy) či flétnista a multiinstrumentalista Jiří Stivín. Dáša Součková přešla ke kapele Lily Marlen, a já začal spolupracovat s Borůvkou z Le Pneumatiq, s Fredou z - 123 minut a se syny v kapele Los Homolos. Posledních šest let jsem nejčastějším hostem WOhnoutů a podílel jsem se organizačně i pěvecky na jejich posledních čtyřech albech. Jsem v punkové kapele Try duby, spolupacuji s Emmou aj. Kromě kapel jsem dělal scénickou muziku, např. Modrá tvář autora Arnošta Goldflama (premiéra v pražském divadle Na zábradlí). Či znělku pro Czech Press Photo, komponuji na počítači hudbu pro svá videa, dělal jsem řadu hudebních spotů pro česká rádia, např. pro skiareál Monnec či firmu Trigema. Stejně tak jsem dělal hudebni videoklipy pro firmy i kapely... a už mě nebaví to takhle vyjmenovávat, stejně si na všechno nevzpomenu.