Markéta Báťová



marketa.batova@centrum.cz

Dále ..

Přátelé, proč vlastně vznikl Projekt - Markéta.

Tak to je téma, o kterém jsem se bavila s přítelem o víkendu na zelený trávě uprostřed lesa. Vznikl proto, že jsem chtěla ukázat, že i trotl - v mém přípradě trotlyně, dokáže hýbat světem kolem sebe. Jak to vysvětlit. I přes nepřízeň lidí a různých posměšků a pošklebků jsem se vrhla do jakési, říká se tomu umělecké tvorby, abych ukázala mnohem nadanějším lidem, že jsou lepší než já a můžou to co umí ukázat. I přes kopytství mně vrozenému, se dají dělat velké věci a každý můžeme dosáhnout všeho, co si zamaneme. Jen je potřeba vyvinout snahu a mít jasno v tom, co si přejeme.

Projekt - Markéta je taková rozsáhlejší akce. Je to krom psaní, kterým se tady prezentuju i hudba. Můžete se zapojit i vy - zkušenější vzdělanější a určitě i šikovnější než jsem já. Cílem je probudit odvahu a nové obzory a jestli je co říct, pak se nebát to projevit jednoduše prostřednictvím sebe. Otevřít zavřené okenice, vyvětrat zaprášené police, jestli rozumíte jak to myslím.

Když to přemítám zpátky, nevím jestli jsem někoho z vás nakopla, postrčila nasměrovala, ale co vím je, že jsem pochopila vnímání vlastní existence víc, než jsem se vším začínala.

A skutečně, za tu dobu co tyhle stránky jsou, jsem udělala myslím  kroky k sebepoznání a rozvoji, ke kterému bych nikdy nedošla, kdybych se zaleka zlých jazyků, kteří říkají, vykašli se na to. Vždyť jsou to bláboly, vždyť ti to nejde.. je to vopruz...

Takže díky díky díky a jdeme dál a nebojte se otevřít svoje tajný schránky. Ty schránky jsme my sami a vězte všichni zestárneme a  umřeme a pak už bude pozdě hledat klíče k vlastnímu nitru a tím i k tomuto zvláštnímu nádhernému světu.


PEACE and LOVE - Markéta

OSTATNÍ KU PŘEČTENÍ KU POSLECHU

LESNÍ OÁZA

12.12.2014 08:59

A tak si kráčím tou tichou krajinou,

kde slzy mé náhle zhynou.

Do země se vpijí a vláhu dají rostlinám.

Už nezhasínám, jen se prolínám.

Mezi stromy tančím své tance,

zapomínám záhy na lidské štvance.

Na Svět plný omylů a výkřiků do prázdna.

Teď lesní zahrada je má oáza.

Dál kráčím po sametové zemi,

kde muži jsou spojeni s něžností ženy.

A ženy zas sekery do ruky berou,

na povrch jejich city se jak rostliny derou.

A všichni splývají v jedno jediné,

to v lásku se promění jak děti nevinné.

mb

obraz: Jane Forster ( https://www.tarb.sk/oficialna-webstranka-umelca/ )


LETEM MÝM SVĚTEM

NEVĚRA

07.11.2014 08:38

www.juliette.cz/nevera/

Jak o ní psát? O nezbedné potvůrce zvanou lidmi jako nevěra? Co je nevěra všichni víme, ale jak se s ní poprat, to už je na každém z nás. Ptala jsem se dotazovaných, co si o ní myslí a zda by partnera kvůli tomu, že zahnul, opustili. Oslovila jsem jak nezadané, tak ve vztahu, v manželství. Jak nevěrníky, tak i podváděné

JAROSLAV DUŠEK

04.11.2014 14:13

Bílý čaroděj používá slovo  k tvoření, dávání, sdílení a vyjadřování lásky. Pokud si tuto dohodu osvojíte, celý váš život se od základu promění. Když proměníte celý svůj sen, začnou se vám v životě odehrávat zázraky. Vše co budete potřebovat, k vám bude přicházet velmi snadno, protože duch vámi bude volně proudit.....

rozhovor s Jaroslavem Duškem : projekt-marketa.webnode.cz/rozhovor/

ŽENA ČARODĚJKA

26.10.2014 08:28

Jsem žena, ach ano žena jsem. Cítíš to? Tu jemnou vibraci rotující kolem tvého těla? Cítíš jak jemnými tahy, nutím tebe pohlédnout mi do očí, aniž bych se tě dotkla? Jsem žena, mám svoji moc a svá kouzla. Přitahuji tě zlatými vlákny, po kterých kráčí tvé nejisté kroky. Ach jak jsi krásný, když se bráníš té přitažlivosti. Jak duše má jásá, když pomalu zvedáš svůj zrak, který ti spočine na mých rtech. Plazí se mi po stehnech a bocích a míří výš a zase dolů. Nahoru a dolů kmitáš mi po těle. A ač maličko, přec nesměle, usmíváš se. Vidím ten úsměv. Je skrytý za pohledem prozrazující vášeň a chuť se milovat. Není čas teď čehokoliv litovat. Jen pohleď, můj krok se k tobě zlehka blíží a pohled můj s tím tvým se kříží.

mb

MLŽNÁ

19.10.2014 19:56

Létám
si v mlze, ty nevidíš mou siluetu. Směju se drze ukrývám se za hloubku. Na
špičkách jak baletka tančím, rotuji se v piruetu.

Foukám
ti do tváří, tak ráda zlobím tvoje vlasy. Když kolem řeky, ráno se prochází,
někdo němý ji provází a našeptává jí milostná slova nevydávající žádné hlasy.

Nad
vodou vznáší se opar a nad oparem slunce brzy již zazáří. Ty krásná jsi i ve
stáří, kdy ve tvých očích odráží se příběhy. Opíráš se o hůlku a v těch starých
očích lesknou se známky něhy.

Kolem
nich pár vrásek tě zdobí a němý vítr do stříbrných vlasů ti fouká. Já rozpouštím
se pro dnešní den a zítra budu tančit zas támhle na těch mokrých loukách.  

Chodíš
tu každé ráno a já tě už dávno miluji. Na loďce vzpomínek, k tobě brzy
dopluji. Budu tu, když už nebudeš mít sílu se procházet, můj mlžný opar však
bude tě provázet.


cesta je dlouhá a náš život krátký, pro některé lidi jsou přechody na druhou
stranu vratký. Ty však strach neměj, tebe já miluji, nad tvojí duší bdím, za
tebe oroduji.


stařičká paní, na tebe tu čekám plna dojmu a očekávání. Jsem mlžnou vílou,
která studí tě do dlaní, svým ranním dechem bez ptaní. Jsem ptákem, co létá ti
nad hlavou, když tvé kroky lemují břehy řeky. Jsem průvodcem, stojícím za
branou a studený vítr čekající na tvé doteky.

mb

foto: www. teseractphotos.com


POHÁDKA 1. - 20. DÍL

25.09.2014 12:08

POHÁDKA O STARÉM MOUDRÉM MUŽI 

Vydali se tou, která směřovala do hor. Čím víc se k ní blížili, tím
víc se nebe zatahovalo, oblaka houstla, a pod svojí tíhou klesala téměř až
k zemi. Blížila se silná bouře a nikde nebylo, kam se ukrýt. Oslové celí
vyděšení hýkali čím dál víc a mudrc začínal mít obavy.

kresba: Jane Forster

SLOVA MAJÍ KŘÍDLA

( článek o Praze, kavárně Iluze, čtvrtečním dni a kouzelných lidech )

Myšlenkový slet

11.09.2014 18:50

Ještě chvíli setrvám o samotě a všechny ty myšlenky vstřebám. 

Pak tužku a papír vezmu jen a všechny své myšlenky papíru předám.

Prej papíru chachá, zasměje se feťák.Nevyhodím papír, přece svět není smeťák.
Rač sežeru ho, odvětí a sám se žene do smetí.

Na papír předáš? Směje se další.Papír shoří dřív,

než paprsek slunce nejkratší.

Radši do paměti svý myšlenky vrej, radši každý den s dítětem svým si hrej.

Do papíru svá slova vkládáš, v myšlenkách pak asi strádáš.

Našeptává z rohu další.

A v malé tmě se v šeru vznáší.

Však piš básně, co tě sytí.

Vždyť každé jaro vzkvítá kvítí.

Vždyť duše je jako jaro a na své básně máš svý právo.

mb

Pokaždé něco jiného

01.09.2014 12:37

Chtěla bych vás pozvat na nahlédnutí do příběhu ženy, tehdy malé holčičky, která emigrovala se svojí maminkou a sestřičkou do Německa, kde žije do dnešní doby. V poslední době si k Čechám zase hledá cestičku a myslím si, že ji našla.

Pavla Kaminski a její

cesta do kadaně

 Básnička pro anděla

Nové

Je tady potřeba něhy a jejího rozvinutí do citů a doteků v jakékoli podobě. Dnešní sobota může být den, kdy budeme víc vnímat a prožívat svoji samotu. Je to záležitost imaginární, neb svět je přecpán lidskými bytostmi a jejich vztahy a propojeními, nicméně počítá se to, co budeme vnímat. A cesta k druhým a třeba i blízkým bytostem vede přes putování k sobě. Podívejme se kolem sebe, kdo se na nás dívá.

O. H.


BoCca Aňos

27.03.2015 10:23

Nový den přivítal i nová probuzení, nové tváře, s jinými se rozloučil. Svět je v neustálém pohybu a my se hýbeme s ním. A i když spíme, v nás je život, který pracuje podle svého systému, ve kterém jsme všichni a je jen na nás jak ho přijmeme, jak ho budeme vnímat a co od něj a sami od sebe budeme chtít. My sami jsme strůjcem svého vesmíru a já řídím dnešní cestu cestou prolnutou se svojí přítelkyní Soňou, která je krásná a usměvavá bytost a pracuje sama na sobě tím, že tvoří a tvoří krásně, podívejte se na její výrobky.
Nově najdete BOCCU i v Brtnici v obchůdku na náměstí, který byl zasvěcen těmto tvůrčím lidem, najdete tam i jiné výtvory od jiných lidiček, ale i čaje a domácí produkty.
Zavítejte a přeju krásný den sami v sobě

https://www.facebook.com/pages/Bocca/244689029050038?pnref=story

Slunce

24.03.2015 22:01

Ó Slunce kam si pluješ, co vidíš v dálkách řekni mi.

Vidím moře, širé moře, hloubky lesů, pustiny.

Ó Slunce, co v těch mořích. Co v lesích i pustinách.

Život přeci v pestrých barvách, na poušti i v hlubinách.

Ó Slunce krásně záříš, řekni jak to možné je.

Sytím Zemi, lásku dávám, temnoty já neznaje.

Ó Slunce kam mi mizíš, zůstaň při mně napořád.

Mizím v dálky, čas můj přišel, jdu se napít z vodopád.

mb

foto: Dworek Photo - Tomáš Dvořák

Jáva

17.03.2015 08:34

"Mraky se kolem tebe vinou, jako prsten kolem prstu. A ten já ti navlékám na vrchol tvůj, má vulkanická milenko."

mb

foto: Honza Homola

Citát

15.03.2015 19:21

"Naším největším požehnáním je, že kým chceme být, ještě nejsme. Protože díky tomu na sobě pracujeme."

P.C.

Ahoj bytosti,

Dnes jsem se sešla s vedoucí osobní asistence, zástupkyní ředitelky, paní Veronikou Leupoldovou z ŽIVOT 90 - Jihlava, abychom projednaly možnosti sbírky pro někoho, kdo není pod žádnou organizací a jeho zdroje nestačí na pomoc vlastnímu dítěti.
Do týdne budu mít na stole seznam dětí a jejich rodičů, kteří finanční pomoc opravdu potřebují.
Nelehký úkol vybrat z nich jednoho, kam to všechno poputuje, mě teprve čeká....
Nechám se vést srdcem, a ono mě to k někomu dovede.
Krásný pátek plný radosti a veselí
mb

Vzpomínka

10.03.2015 17:26

vlasy mi povyrostly i přibyly vrásky, co jednou zbyde z každé lidské krásky
místo bujné kštice na hlavě náměstí, uvnitř toho náměstí, si stará paní zasteskní
vzpomínala na časy, kdy ji mládí nosilo, kdy se s muži směle i ne, po večerech tančilo
vzpomínala jaké bylo, když ji zdobil šmrnc i šat, když se v šeru zrcadel, vyhlížel snad každý rád
vzpomínala na procházky tajné v lesích s muži, když ji ještě každý z nich, nosil k nohám růži
teď se dívá do zrcadla, tiše budík tiká, že už dávno mladá není, potichounku říká
však jedním dechem šeptá slova do stařičké tváře, pořád krása z tebe proudí, je to vnitřní lásky záře
............
mb

Zamyšlení

09.03.2015 18:32

Ahoj zdravím vás, kteří navštěvujete mne, prostřednictvím těchto stránek.

Je odvážné otevírat svoji duši a dávat ji na jakémsi virtuálním podnose. Já to dělám, proč? Sama neznám odpověď. Vedou mě myšlenky, vede mě cesta. Vedou mě mé oči i ruce, má duše. Jaká je? Poznávám ji. Byla mi dána. Někteří mě pobízíte, dáváte mi sílu, jiní mě odrazujete, berete mi tu pomyslnou odvahu, která roste v souznění mezi mnou a vámi a slábne ve chvíli, kdy slyší co nechce.
Ale jednou jsem se rozhodla a půjdu dál.

Budu tvořit přátelé!

 "Nenechám se odradit, protože každý špatný pokus, který mám za sebou, je dalším krokem vpřed."
  Thomas A. Edison

Vadim Zeland

05.03.2015 17:48

" Když začínáte žít pro sebe a dělat, co se vám líbí, všechno ostatní na světě se poddává, jako by souhlasilo. Je to velmi prosté - když duše a rozum jsou v souladu, ostatní se upravuje automaticky. Ale pokud tento soulad není, například když duše prosí a rozum se bojí, je nutno jednat opatrně a obezřetně. Poslouchejte své srdce, ale přitom nezapomínejte, že žijete v hmotném světě, který není schopen mžikem podléhat vašim přáním."

"Jakákoli teorie představuje pouze
vymezený aspekt projevu mnohostranné reality."

"Každá teorie se potvrzuje
časem, a proto má právo na existenci."

" Ať si vyberete jakýkoli
světonázor, pravda bude na vaší straně. A ostatní se s vámi budou přít právě
proto, že i oni mají pravdu."


Karel Jaromír Erben

02.03.2015 18:24

Věštkyně

Když oko vaše slzou se zaleje, když na vás těžký padne čas,

tehda přináším větvici naděje, tu se můj věští ozve hlas.


Nechtějte vážiti lehce řečí mojí, z nebeť přichází věští duch.

Zákon nezbytný ve všem světě stojí, vše tu svůj zaplatí dluh.

Řeka si hledá konce svého v moři, plamen se k nebi temení.

Co země stvoří, sama zase zboří, avšak nic nejde v zmaření.


Nenaříkejte, neštěstí a osud, že vás tak tvrdě potkaly,

však naříkejte, že jste jimi posud rozumnější se nestali!


<< 9 | 10 | 11 | 12 | 13 >>

POVÍDKY A JINÉ ...

výmysly ...

24.03.2014 19:39

Nejen básně jsou pro mě jakési vypořádání se s realitou nebo právě únik z ní. Patří sem i příběhy. Začtěte se do tajů vědomí. Publikuji zde nejen svoji práci.

posmrtnost

( ze světa mrtvých zpět k živým, kdy se tak může stát? )

poslední plavba

( když už není radostí na světě a chce se umřít, proč k tomu nepřizvat další sebevrahy )

MUŽ, KTERÝ....

( začtěte se do příběhu od krásné nadané spisovatelky Pavlíny )

minulosti

( O tom co jsem byla i jsem, o příbězích a fantaziích jedný malý hipísačky )

příběh 

(  A o čem pojednává? Začtěte se ... )

OSUDOVÉ SETKÁNÍ

( pohled ženy a muže na jednu situaci, jedno seznámení )

námluvy

( Každý vidíme svoji pravou lásku jinak a jak ji vidí tito dva lidé, se dočtete v humoreskní povídce od Ondřeje Bise )

SPOLUPRACUJI S :

AlternativaPro

30.06.2014 16:28

Nezisková jihlavská organizace pořádající koncerty, festivaly a vše co se točí kolem kultury.

RockTime.cz

28.05.2014 19:05

www.RockTime.cz se spoustřeďuje na reportáže a fotogalerie z hudebního prostředí, festivalů a klubových koncertů, se specializací na rockovou, punkrockovou a alternativní českou hudební scénu.

https://www.rocktime.cz/

 Internetový magazín Juliette je zaměřen na módu, zdraví, kulturu, životní styl a zábavu. Ať už hledáte nejnovější trendy, recenzy na knihy a filmy nebo se chcete jen pobavit a inspirovat, pak Juliette je správná volba.

www.juliette.cz/

RÁDIO KOUDA

13.02.2014 17:46

PŘÁTELÉ, DALŠÍMI TALENTOVANÝMI A ODHODLANÝMI LIDMI, SE STALA PARTA LIDÍ Z RÁDIA KOUDA, KTEŘÍ NEČEKAJÍ NA ZÁZRAKY, ALE ZÁZRAKY SAMI VYTVÁŘEJÍ. POSLOUCHEJTE RÁDIO KOUDA, PROTOŽE TAK PODPOŘÍTE LIDI, KTEŘÍ SI UMĚJÍ JÍT ZA SVÝMI SNY.

https://www.radiokouda.cz/

 

MARKÉTINA SBÍRKA

KNÍŽKA BEZ NÁZVU

14.04.2014 18:58

Píše se rok 2001 a na papíře vznikají slova, řádky, celé věty. Z vět odstavce a odstavce se proměňují ve stránky. Pomali se tyto stránky stávají knihou....

Příběh pojednávající o pubertálních letech jedné hypísačky

knizka-bez-nazvu

denní záležitosti

Na židli budoucnosti právě teď dosedám,přede mnou je krásné pouhé nic.

Všeho co mám sama se vzdám,aby jsem poté mohla mít víc.

V rukou je třas a hlas je nejistý,avšak já hrdě kupředu kráčím.

Slunce už vychází nebe je modré, v zavřených domech velcí jsou spáči.

Lidé se množí a v množiny pronikají, ze Světa stává se vzorec věčný.

V mysli je obava, co pro ni mají? Hlavní muž dne vrhá pohled lačný.

Loučím se přátelé, chvíle má nastala.

Jak padlý anděl jsem z popela vyvstala a otěže teď pevně do rukou beru,

tyhlety situace já vážně žeru.

mb

Příjemné počtení

16.06.2014 11:06
Vytvořte si webové stránky zdarma! Webnode